Scottish 6 days & WOC 2015

20425192341_94155573e3_oNevelká výprava novoměstských závodníků (Kameničtí) se letos vypravila na Mistrovství světa v OB do Skotska a doprovodné závody Scottish 6 days. A účásti nikdo nemusel litovat. Naše závody se běžely v rozmanitých terénech. Od leteckého bukového lesa až po téměř neprůběžné bažinaté stráně a náhorní vřesoviště. Mistrovství světa samotné bylo dobře připraveno a většina závodu byla, i díky kvalitním TV přenosům a příjemným arénám, divácky velmi atraktivní.

Naše závody začaly první etapou na mapě Achagour, kde jsme nejdřív vběhli do až leteckého terénou plného teréních detailů. Poté jsme jako zpestření pár kontrol hledali ve střeleckém ,nebo spíš loveckém areálu plném terčů ve tvaru kanců a jiných zvířat, a nakonec vběhli do bažin a podmáčených vřesovišť, což byl první nádech pravého Skotska. Na start závodů se postavilo kolem 6000 lidí, takže při pozdějších startech se v lese vyšlapávala změť cestiček a pěšinek, které se s postupujícím časem měnili v některých místech v bahniště, téměř neprostupná. Co se týče orientace, tak byl pozdější start výhodou, místy se člověk ale musel hodně kousnout, aby pokračoval nějakým slušným tempem.

Na druhou etapu jsme se přesunuli do vyšších poloh. Terén byl opět velmi rozmanitý. V 20411251332_16ecf7501b_onižžích partiích vévodily březové lesíky rozprostřené mezi pasekami s kapradinami vyššími než většina závodníků, což orientaci moc neulehčovalo. Ve vyšších částech terénu to byly bažiny, vřesoviště, skalky a také kapradiny. Nutno podotknout, že vše bylo komplet podmáčené, takže jsme se celý závod čvachtali v různě hluboké vodě nebo bahně.

Etapy 3 a 4 byly diametrálně odlišné od předchozích dvou. Běželo ve víceméně čistém bukovém lese s tvrdou podložkou, jen místy s vřesem nebo kapradinami, i když zdaleka ne tak vysokými jako předchozí etapu. V lese se běhalo převážně na terénní tvary, které byly vytvořeny ledovcem, protože žádné jiné objekty vhodné pro umístění kontroly tam nebyly. Ti nejlepší v lese běhali tempem okolo pěti minut na kilometr.

Na pátou etapu jsme se už přesunuli do Glen Affricu. Běželi jsme v jižní části prostoru, 20419032685_6acd0f6140_ozatímco v severní zrovna probíhaly boje o mistrovské medaile na longu. A pátou etapu platilo, že vyhrál ten, kdo přežil. Od začátku se běželo skoro neprůběžným terénem, kde podmáčené bylo opět vše, podložka pod nohama opravdu těžká, plno hustníků a všude polomy, kde uběhnout 100 m mohlo trvat i několik minut. Mapa taky nebyla nejlepší a v některých pasážich to vypadalo, jako kdyby mapař v lese dokonce ani nebyl. Nebylo vyjímkou, že závodníci se z pětikolometrových tratí vraceli i po 100 a více minutách. I já v elitě jsem čas stáhnul jen těsně pod 10 minut na kilometr. Pro porovnání 4. etapu jsem běžel 10,1 km dlouhou trať 58 minut, tak pátou etapu jsem úplně stejně dlouhou trať protrpěl  za 99 minut.

Šestou etapu jsme běželi v severní části, kde byl den předtím long na MS. Terén byl již průběžnější, ale stále velmi těžký. Část prostoru tvořil starý les, kde se běželo dobře a rychle a část otevřené prostory se vřesovišti a bažinami, které byly velmi náročné na běh, i díky vysokým kopcům, zato s úchvatnými výhledy. Pro většinu kategorií to byl závod s běžnou délkou jako předchozí etapy. Závodníci elitních kategorií však museli zdolat 14 kilometrovou klasiku s 750 metry převýšení (respektive 9km a 450 m převýšení pro dámy). Na závěr náročných šestidenních to byl opravdu psychicky i fyzicky náročný úkol.

V novoměstských barvách jsme tedy reprezontovali takto.

19796335444_3b05d0af61_oJeroným v kategorii M20L (L jako Long) běhal vyrovnaně a skončil v polovině startovního pole. Lenka Kamenická v kategorii W45L zaběhla některé etapy výborně, v některých se jí však tolik nedařilo a nakonec z toho bylo pěkné 12. místo ze 122 klasifikovaných. Radan v silně obsazené kategorii M55L bojoval se ctí a doběhl si pro 95. místo z 209 klasifikovaných. No a potom jsme tu byli my eliťáci. Elita měla trochu jiné pravidla hodnocení než ostatní. Museli jsme doběhnout všechny závody a časy se sčítali. Proto například v mužské elitě ze 130 přihlášených doběhlo všechny etapy jen 71 (to zejména kvůli poslední etapě, která byla pro některé méně trénované doslova peklem). Já (Matěj) jsem běhal v celku dobře a i přes nepovedenou pátou etapu jsem dokončil na konečném 13. místě. Elitu se odhodlal jít i Tobiáš a bojoval se ctí. Obsadil sice až 65. místo, ale doběhl (nebo došel? 🙂 )poslední etapu, což se počítá jako úspěch. V ženské elitě nás reprezentovala Lenka Knapová, která skončila 27.

Mapy elity jsou v našem mapovém archivu. Zatím první tři etapy. Postupně je doplním

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

four × 3 =