Nevím proč, ale stalo se, že na letošní vetraniádu do podhůří Jeseníků jsem vyrazil z našeho klubu pouze já. Nepovzbuzen výsledky z posledního tropického víkendu v Písku na ŽB Č-V jsem byl sám zvědavý, jak to se mnou bude v početně menší, o to však koncentrovanější, konkurenci vypadat.
Páteční sprint v Rýmařově byl částečně ovlivněn pozdním příjezdem na místo díky nespočetným objíždkám, kterým musel Zdeněk Kopecký, který mě laskavě vzal na palubu, čelit. Převlečení za 3 min, poklus pro popisky a vstup rovnou do druhé minuty v koridoru moc času na koncentraci nedávalo. Studený start a ztráta koncentrace po přeběhu silnice v běžném provozu mezi projíždějícími auty a z toho chyba na dalším postupu, výsledkem bylo 13. místo ze dvaceti účastníků a ztráta přes tři minuty na vítěze pohybujícího se v závodě nedovolenou rychlostí :-).
Další dva závody proběhly v sousedství Ždárského Potoka. Sobotní klasika ve vyšších partiích přilehlého terénu se startem a cílem asi 1 km od centra měla hodně cestovým postupů doplněných dohledávkami v hůře čitelném a hůře průběžném terénu, převýšení nebylo nijak extrémní. Po ne optimální volbě na první kontrolu ale jinak plynulém průběhu bylo výsledkem 9. místo z 25 startujících 10 min. za piloty z čela výsledkové listiny.
V neděli pak přišla krátká v těsném sousedství centra. Mapa oplývala zelenými flíčky bez kontur, těžkou podložkou v prvních cca dvou třetinách tratě a více běžeckým závěrem při klesání k cíli. Některé kontroly nebyly úplně snadno viditelné i z krátké vzdálenosti. I tak se mi běželo dobře a přes drobné chyby na kontrolách 4 a 14 jsem se blížil k zajímavému výsledku. Ovšem v lese byla i kontrola 11, jáma ve svahu na okraji jakési zelené šrafy, tam se to zlomilo. Raději ani nepočítat, co z toho mohlo být. Doběh na 6. místě 7 min za vítězem a 4 min. za bednou.
Přes sobotní silnější déšt při doběhu se víkend nakonec vydařil. Počasí bylo na běhání optimální a na rozdíl od Písku se mi nepřehříval hlavní procesor. Překvapivě jsem si užil svou asi nejúspěšnější veteraniádu, snad klubu nedělal ostudu, a mohl se spokojený vrátit k večernímu zákusku s Holandskem. Ale to už je jiný příběh.
bw

Víkend 19.- 20. června byl vyhrazen B-žebříčkům. Pro nás to znamenalo cestu k Písku (obec Paseky – kousek nad Tálínským rybníkem), kde klub OPI s mírnou spoluúčastí DKP uspořádal sobotní middle a nedělní long.
Těšili jsme se na zajímavé terény podobné severní straně stejného lesního komplexu (Kluky 2017). Tak toto očekávání nevyšlo. Čekaly nás dva závody v rozplizlých listnatých hustnících a navíc v horkém počasí.
S terénem, mapou a některými ne úplně košer kontrolami měli problémy i zkušení závodníci, natož žákovské kategorie – které navíc stavitelé tratí ani trochu nešetřili.
A jak jsme si vedli? – žádná sláva. Posuďte sami: sobota neděle
Zato nádherným prožitkem byla podvečerní pochůzka historickým jádrem města Písek. Kamenný most, Putimská brána,… i výborné pivo Hulvát.

Sezóna se nám rozbíhá naplno. Po „rozcvičce“ minulou sobotu u Chotěboře jsme do toho o posledním květnovém víkendu šli naostro na béčkových závodech pořádaných Lokomotovou Pardubice.
Starty ve vlnách, takže společenská úroveň závodů ještě nebyla stoprocentní, přesto se řada známých potkala a mohli jsme se „vykecat“ z O-absťáku.
Příjemné centrum na malém hřišti, jehož jedinou nevýhodou (zvláště v neděli) byl nepříjemný vítr, což ale v letošním divném roce není nic neočekávaného.
Závodilo se v rovinatém terénu s množstvím cest a místy dost nepřehledných porostů, což zvláště naší mládeži činilo problémy. V nedělním middlu tratě zpestřilo údolí potoka s přilehlým svahem, který stavitel tratí dokonale využil.
Vše pořadatelsky klapalo. To se nedá, až na výjímky říci o našich výkonech. Nejúspěšnější z naší výpravy byly Lenka K. (dvakrát první v D50) a Danka N. (dvakrát třetí v D45). Stránka závodu zde. Odtud i odkaz na web závodu, kde jsou k dispozici i mapy s tratěmi všech kategorií.

Covid je (věřme) na ústupu, a tak se při dodržení předepsaných pravidel můžeme vracet do lesů. Závody Českého poháru a žebříčku A obdržely ministerskou výjimku a po dvojzávodě o druhém květnovém víkendu pořádaném SJI, byl tento víkend (22.-23.5.) vyhrazen sprintovým Mistrovstsvím ČR. V sobotu ve Šternberku jednotlivci, v neděli v Litovli čtyřčlenné štafety. Žádný z „aktuálních“ členů našeho klubu sice nestartoval, ale musíme zmínit skvělé výkony našich odchovanců: Klára Nechanická v sobotu krásné desáté místo v hlavní ženské kategorii!, v neděli potom 12. místo se štafetou Tesly Brno; Jeroným Kamenický v sobotu skvělé 13. místo v hlavní mužské kategorii, v neděli rovněž 13. se štafetou TJ Turnov; Šimon Mareček v sobotu 10. v juniorech (možná chtěl více), v neděli rovněž 10. místo se štafetou Lokomotivy Pardubice B, kde mu předával Matěj Kamenický; Honza Nechanický v sobotu „nic moc“ – 20. místo v juniorech, v neděli 15. se štafetou Tesly Brno B.
24.5. Ještě jsem zapomněl na Zuzku Stoklasovou – v sobotu 20. v D18 a v neděli 14. ve druhé dorostenecké štafetě Lokomotivy Pardubice.
Důležité pro náš klub však je, že jsme si v neděli 23.5. mohli konečně (po více jak půlroce) zazávodit (formou startovních vln) v Chotěboři. Výsledky nejsou důležité. Důležité je, že závodní sezóna snad už konečně začala.

se dost možná stane jediným víceméně normálním orientačním měsícem letošního roku. Mistrovské soutěže sice byly zredukovány tak, aby proběhly i v případě nějakých covidových omezení, hladce proběhly závody Ligy Vysočiny …
Po prvém víkendu (viz samostatné články) jsme 12.9. absolvovali závod Ligy Vysočiny u Chotěboře. Mapově jednoduchý a velmi rychlý „leťák“: výsledky zde.
19. září se v podhradí Choustníku běžel další závod Ligy Vysočiny – bohužel novoměstská účast mizivá.
Téhož dne se v drsných kopcích v okolí Vírské přehrady běželo Místrovství ČR na klasice. 13. místo Honzy Nechanického v H18 má svoji kvalitu! Zmínit je potřeba i mistrovský titul Kláry Nechanické v juniorkách (byť v dresu brněnské Tesly).
Hned den poté ve stejném terénu (který bohužel byl pro stavbu veteránských tratí naprosto nevhodný) proběhla vetereniáda na klasice, kde pěkné 5. místo v D45 vyběhla Danka Nechanická a 7. místo Dana Wurzelová v D50.
V sobotu 26.9. se u Hradce nad Moravicí běželo MČR štafet. Honza Nechanický hostující v Kotlářce Praha si doběhl pro 6. místo v dorostencích. Nezklamali ani naši „odchovanci“ – Klára Nechanická běžela prvý úsek ženské štafety TBM, která nakonec obsadila pěkné sedmé místo. Šimon Mareček byl platným členem štafety dorostenců LPU (4. místo); skvěle zaběhl prvý úsek Jeroným Kamenický štafetě mužů Turnova, když doběhl na 3.místě.
Ve Svatováclavské pondělí pak PBM (+ Marečci) uspořádali vetereniádu na krátké trati na Křižánkách. Bronz v mokrém a rozbláceném lese vyběhla Lenka Kamenická v D50; pátá místa Lenka Voráčková (D35), Danka Nechanická (D45) a Radan Kamenický (H60). Šesté místo patřilo Daně Wurzelové v D50.
Uvidíme co bude dál. Plukovník straší,… střízlivého rozumu ve vládě sotva dohledat,…
Orienťáci – nenechme se zatlačit do nečinnosti a apatie! Nejsme přece žádní blbci. Když to nepůjde cestou standardních závodů, pak musíme najít takové formy závodění, kdy nebude existovat žádné shromaždiště, pouze parkoviště pro auta, nebudeme vyhlašovat výsledky – ale po lese běhejme. Tam nás žádný Covid nedohoní!

Dvojzávodem ve sprintu a na middlu v městysu Žumberk a v přilehlém lese (pořadatel CHT) byla zahájena podzimní část Ligy Vysočiny. Ta je letos důležitá i z pohledu klasifikace – vzhledem ke zrušení republikových žebříčkových soutěží se letos licence A (i B) budou vybíhat pouze z oblastních soutěží, tedy v našem případě z Ligy Vysočiny.
Dopolední sprint patřil určitě k těm hezčím a zajímavějším. Jak se ukazuje, často v menších obcích může být sprint vhodnější než v zástavbě velkých měst.
Odpolední krátká trať se běžela v prostoru využitém pro prázdninový „HSH Vysočina Cup“. Jedná se o příjemně členitý prostor, takže závod snad kvalitou nikoho nezklamal.
Novoměstská účast nebyla nikterak silná, ale pár pěkných umístění jsme zaznamenali: D12 – Tereza Ester Kamenická (3. + 3.); D16 – Klára Pilná (6. + 1.); D35 – Lenka Kamenická (1. + 5.), Daniela Nechanická (3. + 8.), Jana Dvořáčková (5. -); D45 – Dana Wurzelová (2. + 2.), Jitka Janíčková (9. + 5.); H16 – Tomáš Dvořáček (6. + 7.); H18 – Lukáš Chrást (3. + 7.), Jakub Dvořáček (6. + 6.); H45 – Radan Kamenický (4. + 5.), Břetislav Wurzel (8. + 7.), Marek Kovačič (- 4.); v této kategorii také dosáhl v odpoledním závodě skvělého úspěchu Jaroslav Pilný, který při svém prvém závodním startu od dubna 2016, pokořil o dvě minuty v „bratrovražedném boji*“ Pavla Nechanického :-). (*… sportovně spolu jako vrstevníci vyrůstali v klubu CHT).

Díky hloupému kovidovému roku se až dnes (neděle 6.9.) elita orientačních běžců utká o prvé letošní mistrovské medaile. Dopoledne je v Hradci Králové na programu sprint jednotlivců. Novoměstské barvy budou hájit Zuzka Stoklasová v D16 a Honza Nechanický v H18. Odpoledne se v Pardubicích poběží MČR sprintových štafet. Žádná novoměstská štafeta na startu nebude, ale Honza Nechanický se jako hostující objeví ve štafetě Kotlářky Praha. Na startu bude i řada novoměstských odchovanců: Klára Nechanická a Martina Vališová (TBM), Šimon Mareček (LPU), Jeroným (TUR) a Matěj (LPU) Kameničtí.

Svolávám tímto Valnou hromadu klubu s jediným bodem programu:

Volba prezidenta klubu

Důvod: komplikace se zápisem statutárního orgánu do Spolkového rejstříku, resp. nesrovnalosti v zápise z poslední VH

Valnou hromadu svolávám na úterý 30.6. na 18:30 hod do Vysočina arény v Novém Městě na Moravě (Sun´s caffé u testovacího centra)

Radan Kamenický, prezident klubu

S tříměsíčním zpožděním nám dnes započala oficiální orienťácká sezóna. A to závodem Ligy Vysočiny + Mistrovstvím Vysočiny na klasice. Závod uspořádal chrastecký klub ve Svratouchu. „Absťák“ orienťáků zapřičinil bohatou konkurenci z různých koutů republiky, tak jsme mohli uspokojit společenskou a sociální roli závodů. A v lese to bylo moc hezké proběhnutí. Příjemné tratě, krásný les, místy (po deštích v minulých týdnech) hodně těžká podložka. A jak jsme si vedli? Viz výsledky na stránce závodu. Pochvalu zaslouží Klára Pilná za vítězství v D16, pěkný výkon podal Adam Červinka (6. místo celkově, druhý z Vysočiny v H14). Ve veteránských kategoriích si pochvalu zaslouží Lenky (Kamenická a Voráčková) za 3. a 4. místo v D35 (2. a 3. na Vysočině), nejlepší z Vysočiny byl Radan v H55 (4. celkově).

V těchto dnech jsme už za sebou měli mít tradiční hradecký Jarní pohár, měli jsme se těšit na první závody Ligy Vysočiny a vůbec na jarní sezónu. Ale všechno je jinak.
Není možná ani organizace společných tréninků. Ale nezoufejme – existuje i alternativní možnost, jak orientačně nezakrnět. Tou možností je individuální trénink.
A tak neváhejte a sledujte naši „facebookovou“ stránku (pod odkazem nahoře), kde se pravidelně nabízí dostupné mapové tréninky, které připravujeme.