Motivováni rodinnými vazbami jsme letos vyrazili s Danou na Pěkné prázdniny do Malé Skály u Turnova. Přivítalo nás prostorné centrum v údolní nivě Jizery a dobré, někdy až příliš, počasí společně s napětím, co nás čeká. Že to budou dlouhé cesty na start jsme věděli, ostatní ne.

Na startu úvodní etapy mi první pohled do černobílé mapy dal najevo, že o běhu to opravdu nebude. V prostoru, ve kterém se dle svých slov stále dokáže ztratit i hlavní rozhodčí této etapy, jsem bojoval, co mi schopnosti dovolili, ale dvěma velkým chybám jsem se stejně nevyhnul. Trochu optimismu po etapě mi dodal zeťův švagr, který bydlí přímo v Malé Skále prohlášením, že on „nahoru“ nechodí ani na tréninky a pochvalou za všechny nalezené kontroly bez ohledu na konečné umístění.

Druhá etapa proběhla opět na horkého počasí. Nastoupil jsem do ní poučen z pátku opatrně a prokousával jsem se postupně tratí. Žádný převratný pocit jsem z ní neměl, ale když jsem v cíli i po asi

čtyřminutové chybě na osmou kontrolu našel své jméno na sedmém místě, nemohl jsem být nespokojený. Rozptyl dosažených časů v mé kategorii byl opravdu značný.

Nedělní finále na minimalistické mapě bylo ukázkou toho, jak zdánlivě nenáročný závod může vypadat v mém podání ovlivněném únavou po dvou dnech, nesoustředěností před startem danou vykecáváním se do poslední chvíle a mentálním stavem v době probíhající výrazné změny počasí u mě opakovaně sledovaným. Detaily nebudu popisovat, zájemce odkazuji na Livelox závodu. Upozorním snad pouze na kontrolu č. 6 popsanou jako mělké údolíčko a tvořenou dírou o rozměru cca 1×1 m sotva na stojan s lampionem, sice kousek vedle velké cesty, ale navíc ve vzrostlém borůvčí. Prakticky celý její sloupec ve výsledcích indikuje chybu daného zavodníka. Mistrovský kousek mapaře, stavitetele i rozhodčího, takto prakticky všechny napálit.

Dana měla v etapách zážitků mé kategorie podstatně méně, o čemž svědčí i její konečný výsledek. Uplatněním svých zkušeností, soustředěním a pečlivostí v lese dosáhla přes fyzické limity své výkonnosti na konečné třetí místo z 38 přihlášených závodnic v kategorii D55, nedaleko za místem druhým.

Moje výkony pak stačily na konečné deváté místo z 33 přihlášených závodníků v kategorii H60. Výsledek pro mě velmi pěkný nehledě na obrovský odstup od nejlepších. Byl dán především druhou etapou.

Končím tímto popis návštěvy trochu jiného světa, se kterým se na Vysočině nemáme možnost sžít a na co nás nepřipravilo ani mnoho týdnů strávených na táborech v Budislavi v blízkosti Toulovcových maštalí. Teď odpočíváme a sbíráme odvahu do dalších závodů.

Ať se daří a správný směr!

BW OSN6005

Dnes (sobota 22.6.) byl zahájen závodní program dorosteneckého Mistrovství Evropy v okolí polského Štětína závodem v „longu“.
Tereza Ester (Borg) Kamenická, která do Polska odcestovala s handicapem naštíplé kliční kosti, zaběhla skvělý závod. Přestože startovala jako osmá z více než 90 závodnic a tedy „šlapala“ (když dokonce předběhla všech 7 před ní startujících závodnic), doběhla si pro výborné 13. místo!
Vše o dorosteneckém šampionátu.

Zítra program pokračuje závodem ve sprintu a v pondělí bude EYOC zakončen závodem štafet.

EYOC, anébrž „European youth orienteering championships“, tedy Mistrovství Evropy dorostu v OB, se v letošním roce uskuteční od 21. do 24. června. Centrem závodů bude polský Štětín.
Poslední dva nominační závody pro kategorie H,D -16 (middle a long) se běžely v rámci víkendových závodů 1. až 2. 6. pořádaných LPU v okolí Zdechovic.
Touhu zajistit si nominaci na EYOC se pokoušela uvést v realitu Tereza Ester Ingeborg Kamenická. A jak si vedla? – Naprosto skvěle! Jak v sobotu, tak i v neděli obsadila v nominačním závodě 2. místo a tím získala do nominačního žebříčku dalších 10 bodů a s celkovým počtem 14 bodů si v celkovém pořadí žebříčku zajistila třetí místo.
Přestože jistotu nominace (4 v každé kategorii) mají prozatím pouze prvé dvě závodnice nominačního žebříčku, je více než pravděpodobné, že nominace nemine ani „Borg“ – a budeme jí v druhé polovině června držet palce, aby v Polsku zaběhla ještě mnohem lépe než o víkendových nominačkách.

6.6.2024 – Nominace jí opravdu neminula. Gratulace!

O víkendu se špička českého orientačního běhu sjela do Ostravy – Petřvaldu, aby zde v nevábném příměstském lese bojovala v sobotní noci o medaile na Mistrovství ČR v NOB a v neděli potom o body do Českého poháru (dospělí) a do žebříčku A (dorost, junioři). Součástí byla i vetereniáda v NOB.

Vstup do nové sezóna se skvěle vydařil „Borg“ Kamenické v mladších dorostenkách.

Při nočním Mistrovství se sice nevyvarovala drobných chybek, nicméně v početném startovním poli (přes 50 závodnic) vybojovala bronzovou medaili se ztrátou necelé minuty na vítězku.

Povedl se jí i nedělní žebříčkový závod – téměř minutová chybka na první kontrole ji naštěstí nezlomila a běžela pěkný, kontrolovaný závod a úvodní ztrátu postupně stahovala. Za půlkou závodu (kdy už podle mezičasů průběžně figurovala v první desítce průběžného pořadí) ji doběhla dvě minuty za ní startující Viky Vyziblová (SJC) a víceméně společně si doběhly pro prvá dvě místa v tomto závodě!

Gratulace!

Psal se rok 1984, kdy Jirka Hruška se svými kamarády a přáteli dosáhl založení oddílu orientačního běhu při TJ Sokol Nové Město na Moravě.
V roce 1990 jsme byli první, kdo se z TJ vyčlenil a založili jsme samostatný Sportovní klub Orientační sporty Nové Město na Moravě.
Od založení prošly naším klubem desítky nebo spíš už stovky členů. Někteří z nich jsou našemu klubu a sportu věrni dodnes, jiní hájí barvy konkurenčních klubů v místech svých studií nebo nových bydlišť, další pouze nostalgicky vzpomínájí na bezvadné zážitky, které s orienťákem prožili a někteří možná zapomněli.
Někteří dosáhli medailových úspěchů na republikových i světových mistrovstvích, jiní si běhají na výkonnostní úrovni a další jenom příležitostně a pro radost.
A protože čtyřicítka je už pěkný věk jak v životě každého z nás, tak i v existenci klubu, patří se takové výročí oslavit.
Oslava proběhla v sobotu 16. března v chatě Kästle na Cihelně – a myslím, že se povedla.
Na úvod si většina zúčastněných zaběhla orienťáček (většina na historické mapě z roku 1981!) který nám připravila Lenka K. a potom už byl čas na povídání, na test historických znalostí a opět na povídání s těmi, kteří jsou nám trvale věrní, ale i s těmi, které vídáme jen občas.

Pokud nesledujete výsledky halových MČR v atletice, tak vězte, že Adam Červinka reprezentující Velké Meziřící, letos dosahuje neskutečných výsledků. Na začátku února si v Bostonu zaběhl osobák na 3000m 8:26. V sobotu 7. února na halovém MČR dospělých vybojoval na trojce vynikající 5. místo časem 8:27, když za sebou nechal například Jakuba Glonka. No a o tomto víkendu deklasoval svoji konkurenci, když na MČR dorostu vyhrál jak trojku, tak i patnáctistovku.
Pro nás snad jen škoda, že jeho talent (i postava) ho předurčuje k tomu, zařadit se minimálně mezi evropskou atletickou špičku a vidina šance bojovat o medaile ve sprintových disciplínách orienťáku ho asi prozatím lákat nebude. Snad jen zkusit ho naklonovat.

Rok 2023 je za námi a tak přichází čas na malé ohlédnutí.

21. října jsme uspořádali v Odranci závod oblastního žebříčku, kterého se zúčastnilo 624 závodníků. Velké poděkování patří hlavním organizátorům – rodině Kamenických – Lence za ředitelování, Radanovi a Jerrymu za stavbu tratí. A pak také všem členům klubu, kteří pomohli s organizací povedeného závodu za krásného podzimního počasí.

A nyní k našim sportovním výsledkům:

V mládežnických kategoriích se výbornými výsledky předvedla Tereza Ester Kamenická.
Na mistrovství republiky na krátké trati obsadila skvělé 3. místo, na MČR v nočním 6. místo a v rámci hostování v klubu LPU získala dvě 3. místa na MČR štafet a klubů.

V celkovém hodnocení žebříčku A obsadila 18. místo a zajistila si licenci A pro další rok.

Oblastních závodů žebříčku Ligy Vysočiny během jara a podzimu se zúčastňovalo tu více, tu méně členů našeho klubu. Pochvalu za výsledky v žákovských kategoriích zaslouží Anežka Voráčková a Justýna Drápová, které si svými umístěními v konečném žebříčku vyběhly licenci B pro další rok.

V Žebříčku B – Čechy se potřebného množství závodů zúčastnil pouze Břeťa Wurzel, který v kategorii H60 obsadil 3. místo. A pouze jako jediný veterán se zúčastnil víkendu Veteránského MČR jednotlivců v okolí Liberce.

Za velmi vydařenou akci, lze považovat účast na MČR štafet a družstev, kde jsme postavili v sobotu 6 štafet a v neděli 3 družstva. Nejlepšího výsledku dosáhly veteránky ve štafetě, kde obsadily 4. místo – Lenka K., Danka N, Lenka V.

5 našich veteránů – Jana a Jirka Dvořáčkovi, Danka a Pavel Nechaničtí a Jarda Sláma se zúčastnili v srpnu Veteránského mistrovství světa na Slovensku, v okolí Košic. Zde se drželi hesla „není důležité vyhrát, ale zúčastnit se“ a užili si atmosféru těchto závodů.

-danka-

VH klubu za rok 2023 proběhne v pátek – 12. ledna 2024 od 18:00 hod. v Orlovně. A to ve stejném režimu jako v loňském roce – tzn. kromě schůzovní místnosti bude k dispozici i herna (pro děti…).
Proto jsou zváni všichni – nejen dospěláci.

Program:
1. Zpráva o činnosti / aktuální informace
2. Zpráva o hospodaření
3. Příprava sezóny 2024 / diskuse
4. Závěr
5. Zábava

Poslední dějství Czech O-Tour na konci října v šumavských hvozdech (Kubova Huť) a Mistrovství oblasti Vysočina v nočním OB ukončilo letošní oficiální sezónu.

Pochvalu za šumavské výkony zaslouží Dana W. za 1. a 2. místo v D55 a Lenka K. za 6. a 3. místo v D45. Terény závodu poněkud zaostaly za očekáváním, v podstatě v závodních prostorech nebyly žádné výjimečné pasáže, které by nabídly nějaký speciální orienťácký zážitek. Nicméně i samotný fakt, že jsme si mohli zazávodit v Národním parku Šumava, si zaslouží ocenění pořadatelů.

Večer 2. listopadu se bojovalo o noční tituly poblíž Tábora (Smyslov). Závod potřetí za sebou pořádal klub Střelka Tábor, který si zaslouží pochvalu za to, že tuto tradici do vysočinského kalendáře prosadil. Navíc v tomto termínu, kdy se může startovat před šestou hodinou a člověk se domů nevrací po půlnoci, jak je běžné při jarních NOB. Prostor byl z velké části totožný s loňským. A pravda, mám pocit, že jsem celou trať proškobrtal v prořezaných hustníčcích, v travnatých pasekách, hnusných rozježděných blátivých cestách.
Vystoupení naší čtyřčlenné výpravy však bylo famózní: Justýna Drápová (D14) a Tereza Ester Kamenická (D16) braly zlato, Tobiáš K. (H21C) stříbro a Radan K. bronz. Pravda, konkurence nebyla nejsilnější :-).

V relativně pozdním termínu 21.října letos pořádáme společný závod Ligy Vysočiny a Jihomoravské ligy. Naštěstí počasí nám přeje a závodit se bude za naprosto luxusního počasí.

Centrem závodu je Odranec a závodit se bude na mapě Kopaniny, kterou zrevidoval Petr M.. Tratě postavili Jeroným a Radan K.