VH klubu za rok 2025 proběhne v pátek – 9. ledna 2026 od 17:00 hod. v Orlovně. A to ve stejném režimu jako v loňském roce – tzn. kromě schůzovní místnosti bude k dispozici i herna (pro děti…).
Součástí VH bude i Mistrovství klubu v Indoor-O

Proto jsou zváni všichni – nejen dospěláci.

Program:
1. Zpráva o činnosti / aktuální informace
2. Pořádané závody
3. Zpráva o hospodaření
4. Rozpočet 2026
5. Příprava sezóny 2026 / diskuse
6. Závěr
7.. Mistrovství klubu v Indoor-O

Prosím, dejte si do diářů, ať je nás tam co nejvíce.

Tradičně v podzimním termínu, netradičně hned dva závody během jednoho dne, jsme uspořádali v sobotu prvního listopadu.
Proč dva závody? Při tvorbě oblastní termínovky na letošní sezónu jsme se přihlásili k uspořádání MIstrovství Vysočiny v nočním OB. Protože se však NOB netěší všeobecné oblibě a počet startujících na oblastním Mistrovství v předchozích letech osciloval kolem 90 startujících, což je pořadatelsky značně nerentabilní, zrodil se nápad tento závod doplnit i žebříčkovým závodem v lesním sprintu. A tím přilákat vyšší počet startujích. To se víceméně povedlo. Ve sprintu nakonec startovalo 340 závodníků a v nočním 183.
Oba závody měly své centrum ve Vysočina aréně. Pro závod ve sprintu využil jeho stavitel Martin Klusáček prostor biatlonových tratí a v závěru potom mapově členitý prostor Vysočina arény.

Noční závod postavil Radan Kamenický. Pro místo startu bylo použito originální místo – osvětlený tubus tunelu pod Vlachovickou silnicí, odtud závodníci vyráželi vstříc nočnímu dobrodružství do lesa Ochoza.

O opravdové dobrodružství se jednalo především u dětí kategorií H a D10 – mimo jiné z naší tréninkové skupiny Lenky a Michala Voráčkových. Nikdo se neztratil, ani Hejkal nenaháněl strach.

Pořadatelsky jsme, jako obvykle, vše zvládli na jedničku. Poděkování patří všem, kdo přiložili ruku k dílu, především ale ředitelce závodů Lence Kamenické, IT sekci (Pavel a Honza Nechaničtí, Vašek Černík), mapaři Petru Hraničkovi a výše uvedeným stavitelům tratí.

O víkendu se v orientačně náročném terénu pod Jizerskými horami běželo Mistrovství republiky v OB na middlu. Právo startu si z našeho klubu vybojoval rekordní počet závodníků – celkem 7, přičemž právo startu nevyužila Eva Dvořáčková, takže jsme měli ve startovkách 6 závodníků.

Sobotní kvalifikace rozhodovala o postupu do finálových skupin, přičemž cílem všech je vždy postup do finále A, kde se v neděli bojuje o medaile.
Splnit tento cíl se podařilo v D18 T.E. Ingeborg Kamenické, když ve své kvalifikační skupině obsadila skvělé 2. místo a tím si zajistila výhodné startovní pořadí pro neděli. V hlavní ženské kategorii byla podobně úspěšná Magda Klusáčková, když postupovala do A finále ze 7. místa.
B-finále si vyběhla (rvněž solidní výkon) Klára Bořilová; mužská část už tak úspěšná nebyla – Jeroným K., Honza Kl. a Tomáš B. skončili v C finále.

V nedělním finále nás zajímal především výkon Majdy a Borg, která určitě měla i medailové ambice. Bohužel dvouminutová chyba v dohledávce 4. kontroly její ambice zmařila

ale i tak si za konečné 7. místo se ztrátou necelých 3 minut zaslouží pochvalu. Nezklamala ani Majda – ta si doběhla pro 24. místo s osmiminutovou ztrátou. Pokud se dobře pamatuju, tak je to první mistrovský start v mistrovském finále D21A v historii našeho klubu.
Klára v B finále vyběhla krásné 7. místo.
Ve finále H21C šli solidně Tomáš a Honza (11. a 12. místo – když Tomáš Honzovi „nadělil“ 6 sekund. Jerry ani nedělní závod nezvládl mapově a jeho běžecké dispozice tak přišly vniveč.

Namotivován Danou jsem souhlasil s víkendovou cestou na západ. Cílem byli Mariánské Lázně a tradiční třídenní závody Jarní trojúhelník, již úctyhodný 38. ročník.

Za dlouhý páteční přejezd jsme se odměnili večerní návštěvou Zpívající fontány u kolonády v Mariánských Lázních. Tři hudební skladby spojené s bohatými variacemi fontán i barevných efektů bylo po ukončení oceněno potleskem početného diváctva.

V sobotu pak už nastal čas se předvést s mapou. Nebyli jsme na to z klubu sami, přijel i Jeroným obhajovat rodinnou pozici na stupních vítězů z uplynulých sezón. Ale nebudu předbíhat.

Dopolední krátká v lese se všemi druhy porostů a povrchů, včetně drobných rozkutaných plošek , pouze beze skalek, se opravdu vydařila. Naše dvě první místa v H/D55 a Jeronýmovo druhé místo byl parádní vstup do 3D. Zažil jsem dříve nepoznané, a to společné vyhlášení jako vítěze kategorie společně s Danou, sice krásné, ale mou zásluhou asi ne tak často očekávatelné.

Odpolední závod ve „sprintu“ byl posazen do areálu motokrosového areálu Cech u obce Drmoul cca 6 km JZ od lázeňského centra, který byl po oba dny centrem celé akce. Ani drobné varování v pokynech mnoho závodníků včetně nás nepřipravilo na realitu v terénu. Přes krátkost postupů a měřítko mapy 1:4000 bylo mnohdy těžké odlišit různé stopy a dráhy závodiště, částečně skryté v travních porostech a hájcích, vše doplněné o nemapovaná červenobílá „mlíka“ podél některých úseků závodních drah. Každý to prožil různě, asi se to zvládnout dalo, viz vítězové a medailisté, ale převládal pocit divočiny, o které se vedli diskuze ještě v neděli dopoledne před závodem na klasice, někteří to asi nechápou doteď. Jeden z komentářů postupu na jedničku: „ Jéé, moje kontrola, sedmá, aspoň vím, kde jsem!“ Výsledkem bylo moje 6. místo více jak 5 minut za vítězem, Dana byla 7. s odstupem více než 8 minut, oba jsme museli překonat okamžik, kdy jsme byli odhodláni to vzdát. Jeroným to zvládl důstojně na 3. místě.

Z předchozího je patrné, že jsme se opravdu těšili na neděli do normálního lesa. Jeroným po houbařině na dvou kontrolách cíloval na 4. místě, mapu zcela nechválil. Dana šla velmi spokojena kvalitní závod a etapu vyhrála. Já jsem šel na hranici možností a po jedné cca 2 min chybě uprostřed závodu jsem doběhl druhý.

Po sečtení všech etap pak bylo výsledkem 2. místo Jeronýma v H21 (26 přihlášených) a obhajoba dříve zmíněné rodinné tradice na stupních vítězů z minula. Dana dvěma etapovými vítězstvími nedohnala ztrátu z motokrosu a skončila také na 2. místě v D55 (18 přihlášených). Po školení od soupeřů při sprintu jsem je nakonec v lese přetlačil a pro mě překvapivě vyhrál kategrii H55 (15 přihlášených).

I v malém počtu jsme o našem klubu dali výsledkově výrazně vědět. Závody při počtu cca 500 závodníků byly komornější. Prostředí blízkých UNESCO lázní, terény bez extrémů i nakonec snesitelný průběh počasí od pátečního tepla, sobotního ochlazování, přechodu bouřek v noci na neděli a v neděli pak již polojasno i se sluníčkem, byť bez výrazného oteplení, nám přinesly pěkný orienťácký zážitek a utvrdili v názoru, že západní Čechy mají co nabídnout, byť je to pro nás z Vysočiny delší cesta.

Už se těším na říjen v Krušných horách nad Chomutovem!

PS.: zájemci si mohou doplnit pocity z reportáže v Liveloxu

BW OSN6005, 5.5.2025

VH klubu za rok 2024 proběhne v pátek – 10. ledna 2025 od 18:00 hod. v Orlovně. A to ve stejném režimu jako v loňském roce – tzn. kromě schůzovní místnosti bude k dispozici i herna (pro děti…).
Proto jsou zváni všichni – nejen dospěláci.

Program:
1. Zpráva o činnosti / aktuální informace
2. Zpráva o hospodaření
3. Příprava sezóny 2025 / diskuse
4. Závěr
5. Zábava

Prosím, dejte si do diářů, ať je nás tam co nejvíce.

Uplynulý víkend 19. až 20. října pro nás byl nabitý aktivitama. V sobotu PBM uspořádalo společný závod Ligy Vysočiny a Jihomoravské Ligy v našem rajónu – na Třech Studních. Tam z našeho klubu starovalo 25 závodníků.

Po závodě pokračovala skupina dětí pod vedením Voráčkových v celovíkendovém soustředění, či možná lépe „teambuildingu“ – protože v tomto věku nejde ani tak o sportovní trénink, ale především o vytvoření bandy, smečky,…, která se spolu baví, hraje si, zlobí, prožívá dobrodružství.

Neděle pro nás byla náročnější. Uspořádali jsme (stejně jako PBM v sobotu) společný závod Ligy Vysočiny a Jm Ligy, kde startovalo 618 závodníků. Tedy žádná komorní akce! Závod jsme uspořádali na Kadově, kde nám pan Lopauer zapůjčil bezvadnou louku, kde jsme mohli umístit jak parkování, tak shromaždiště a cíl závodu. I díky počasí se vše povedlo na jedničku!
Velký dík patří Lence K. – coby ředitelce závodů, Jirkovi Dv. – staviteli tratí, Janě Dv., která byla hlavní vyjednávačkou s majitelem louky, Vaškovi Č. – šéfovi IT, i všem dalším, kteří se do přípravy zapojili ať už v delším období před závodem nebo až v den závodu.
Je třeba ještě zmínit, že částka vybraná za parkování (12 tis. Kč) byla po dohodě s p. Lopauerem poukázána na povodňový účet ČSOS, aby pomohla těm, kteří při zářijových deštích utrpěli škody.

O víkendu se rovněž konalo v Tatenicích (mezi Lanškrounem a Mor.Třebovou) Mistrovství ČR na klasické trati (odložené právě z deštivého víkendu). Z našeho klubu tam startovala pouze Tereza Ester K. – a výborně zakončila svoji skvělou sezónu. V sobotní kvalifikaci si druhým místem zajistila bezproblémový postup do nedělního finále A. V něm potom potvrdila své kvality a doběhla si pro sice nepopulární, ale přesto krásné 4. místo. Škoda snad chybky v dohledávce 5. kontroly, která ji připravila o medaili…

Motivováni rodinnými vazbami jsme letos vyrazili s Danou na Pěkné prázdniny do Malé Skály u Turnova. Přivítalo nás prostorné centrum v údolní nivě Jizery a dobré, někdy až příliš, počasí společně s napětím, co nás čeká. Že to budou dlouhé cesty na start jsme věděli, ostatní ne.

Na startu úvodní etapy mi první pohled do černobílé mapy dal najevo, že o běhu to opravdu nebude. V prostoru, ve kterém se dle svých slov stále dokáže ztratit i hlavní rozhodčí této etapy, jsem bojoval, co mi schopnosti dovolili, ale dvěma velkým chybám jsem se stejně nevyhnul. Trochu optimismu po etapě mi dodal zeťův švagr, který bydlí přímo v Malé Skále prohlášením, že on „nahoru“ nechodí ani na tréninky a pochvalou za všechny nalezené kontroly bez ohledu na konečné umístění.

Druhá etapa proběhla opět na horkého počasí. Nastoupil jsem do ní poučen z pátku opatrně a prokousával jsem se postupně tratí. Žádný převratný pocit jsem z ní neměl, ale když jsem v cíli i po asi

čtyřminutové chybě na osmou kontrolu našel své jméno na sedmém místě, nemohl jsem být nespokojený. Rozptyl dosažených časů v mé kategorii byl opravdu značný.

Nedělní finále na minimalistické mapě bylo ukázkou toho, jak zdánlivě nenáročný závod může vypadat v mém podání ovlivněném únavou po dvou dnech, nesoustředěností před startem danou vykecáváním se do poslední chvíle a mentálním stavem v době probíhající výrazné změny počasí u mě opakovaně sledovaným. Detaily nebudu popisovat, zájemce odkazuji na Livelox závodu. Upozorním snad pouze na kontrolu č. 6 popsanou jako mělké údolíčko a tvořenou dírou o rozměru cca 1×1 m sotva na stojan s lampionem, sice kousek vedle velké cesty, ale navíc ve vzrostlém borůvčí. Prakticky celý její sloupec ve výsledcích indikuje chybu daného zavodníka. Mistrovský kousek mapaře, stavitetele i rozhodčího, takto prakticky všechny napálit.

Dana měla v etapách zážitků mé kategorie podstatně méně, o čemž svědčí i její konečný výsledek. Uplatněním svých zkušeností, soustředěním a pečlivostí v lese dosáhla přes fyzické limity své výkonnosti na konečné třetí místo z 38 přihlášených závodnic v kategorii D55, nedaleko za místem druhým.

Moje výkony pak stačily na konečné deváté místo z 33 přihlášených závodníků v kategorii H60. Výsledek pro mě velmi pěkný nehledě na obrovský odstup od nejlepších. Byl dán především druhou etapou.

Končím tímto popis návštěvy trochu jiného světa, se kterým se na Vysočině nemáme možnost sžít a na co nás nepřipravilo ani mnoho týdnů strávených na táborech v Budislavi v blízkosti Toulovcových maštalí. Teď odpočíváme a sbíráme odvahu do dalších závodů.

Ať se daří a správný směr!

BW OSN6005

Dnes (sobota 22.6.) byl zahájen závodní program dorosteneckého Mistrovství Evropy v okolí polského Štětína závodem v „longu“.
Tereza Ester (Borg) Kamenická, která do Polska odcestovala s handicapem naštíplé kliční kosti, zaběhla skvělý závod. Přestože startovala jako osmá z více než 90 závodnic a tedy „šlapala“ (když dokonce předběhla všech 7 před ní startujících závodnic), doběhla si pro výborné 13. místo!
Vše o dorosteneckém šampionátu.

Zítra program pokračuje závodem ve sprintu a v pondělí bude EYOC zakončen závodem štafet.

EYOC, anébrž „European youth orienteering championships“, tedy Mistrovství Evropy dorostu v OB, se v letošním roce uskuteční od 21. do 24. června. Centrem závodů bude polský Štětín.
Poslední dva nominační závody pro kategorie H,D -16 (middle a long) se běžely v rámci víkendových závodů 1. až 2. 6. pořádaných LPU v okolí Zdechovic.
Touhu zajistit si nominaci na EYOC se pokoušela uvést v realitu Tereza Ester Ingeborg Kamenická. A jak si vedla? – Naprosto skvěle! Jak v sobotu, tak i v neděli obsadila v nominačním závodě 2. místo a tím získala do nominačního žebříčku dalších 10 bodů a s celkovým počtem 14 bodů si v celkovém pořadí žebříčku zajistila třetí místo.
Přestože jistotu nominace (4 v každé kategorii) mají prozatím pouze prvé dvě závodnice nominačního žebříčku, je více než pravděpodobné, že nominace nemine ani „Borg“ – a budeme jí v druhé polovině června držet palce, aby v Polsku zaběhla ještě mnohem lépe než o víkendových nominačkách.

6.6.2024 – Nominace jí opravdu neminula. Gratulace!

O víkendu se špička českého orientačního běhu sjela do Ostravy – Petřvaldu, aby zde v nevábném příměstském lese bojovala v sobotní noci o medaile na Mistrovství ČR v NOB a v neděli potom o body do Českého poháru (dospělí) a do žebříčku A (dorost, junioři). Součástí byla i vetereniáda v NOB.

Vstup do nové sezóna se skvěle vydařil „Borg“ Kamenické v mladších dorostenkách.

Při nočním Mistrovství se sice nevyvarovala drobných chybek, nicméně v početném startovním poli (přes 50 závodnic) vybojovala bronzovou medaili se ztrátou necelé minuty na vítězku.

Povedl se jí i nedělní žebříčkový závod – téměř minutová chybka na první kontrole ji naštěstí nezlomila a běžela pěkný, kontrolovaný závod a úvodní ztrátu postupně stahovala. Za půlkou závodu (kdy už podle mezičasů průběžně figurovala v první desítce průběžného pořadí) ji doběhla dvě minuty za ní startující Viky Vyziblová (SJC) a víceméně společně si doběhly pro prvá dvě místa v tomto závodě!

Gratulace!